Jak vznikla moje přezdívka a název blogu? Díky mé čokoládově opálené pleti. Jednou mne tak nazvala kamarádka a tak když jsem uvažovala o názvu blogu, byla to celkem jasná volba.V lednu roku 2017 jsem spustila blog s recepty a gastromapou, protože jsem chtěla sdílet svoje tipy a poznatky z kuchyně i z cest. Všechny recepty jsou rostlinné. Můj pohled na jídlo se změnil a stále prochází vývojem. Dávno se nestresuju z občasného zhřešení cukrem, nebo klasickou moukou, občas sním i vejce. Hledám balanc, ale psát a tvořit mě stále baví.
Jak jsem se k tomu vlastně dostala?
Lásku k vaření máme v rodině už po několik generací. Můj praděda byl sedlák a co si sám nevypěstoval, to neměl. Většina jídel tedy byla velmi prostá, ale prababička dokázala i z toho mála navařit skvělá jídla. Já jsem od mala pomáhala mamce v kuchyni a s babičkou jsme pekly koláče, buchty a cukroví na různé svatby, oslavy a hody. Navíc je můj taťka kuchař, proto se není čemu divit, že jsme se starším bráchou vášniví kuchaři. Naše kuchyně je v rodině odlišná, ale všechny nás spojuje láska k jídlu. Rádi se potkáme u společného stolu plného jídla.
Pečení mě bavilo natolik, že jsem se rozhodla v září 2017 přihlásit na zkrácené studium cukrařiny, abych se mohla tomuto řemeslu věnovat na profesionální úrovni. Bohužel jsem nebyla s náplní učiva a zacházením se studenty spokojená a studium jsem v půlce ukončila. O všem jsem napsala tady na blogu. Rozhodla jsem se, si pečení nechat jako koníček.
Čemu se věnuji teď?
Fotím, píšu a tvořím. Nemám vystudovanou fotografii, ani marketing, ale obojí mě baví.
Co nejraději vařím?
Rychlá jídla se spoustou zeleniny a taky kari – to může potvrdit můj přítel. Miluju opečený tempeh s batátovými hranolkami, pečenou zeleninu a čerstvé saláty.
Co dělám, když zrovna nevařím?
Buď jím, přemýšlím o jídle, vysedávám v kavárně, běhám, nebo cvičím. Miluju otužování, procházky v přírodě, vůni čerstvě posekané trávy, květů šeříků a lesa.
Děkuju, že tady se mnou jste a budu moc ráda, když se spojíme na sociálních sítích.
Napsali o mně
